Začněme takto: Víme co je to čaj? Anoooooooo
Víme jak se dělá? ,,Umim uvařit kafe a čaj, ale rád" Felix Slováček o svém kuchařském umu..
 |
| tudle slast piju já. Je to zelenej čaj s plátky růže. CCa 46,- Tesco |
Čaj o páté aneb zrození legendy:
kolem
roku 1840 zasloužila Anna, sedmá vévodkyně z Bedfordu.
z
pocitu vyčerpanosti a sklíčenosti.
Čas
jí totiž od poledního lehkého jídla až k obřadné večeři,
obvykle podávané až po osmé hodině večer, utíkal velice
pomalu.
Začala
tedy zvát přítelkyně na odpolední posezení, při kterém
servírovala malé občerstvení: zákusky, sendviče a čaj. Zvyk
pít čaj o páté - five o’clock tea - se brzy rozšířil mezi
všemi vrstvami obyvatelstva. Stal se národním obyčejem, pronikl
na evropský kontinent i do zámořských zemí, kde žili
přistěhovalci z Británie.
Zanedlouho
byly odpolední či podvečerní čaje oživeny hudbou, začalo se
tančit.
Odpolední
„taneční čaje“ byly v českých zemích mezi mládeží velice
oblíbené ještě v sedmdesátých letech 20. století, přestože
se z nich pití čaje úplně vytratilo.( tento obyčej je mi velmi
milý, a je mi smutno, že se vytratil. Je pro mě přijatelnější
než noční večírky, pijáctví, a následné páření na
nekulturních místech- za hospodou, na wc, atd, fujky)
DALŠÍ
ČAJOVÁ TRADICE: Typicky
britské je podávání čaje během pracovní doby.
více
než dvě stě let se dvakrát denně zastaví chod většiny podniků
a pracovníci se scházejí na šálek čaje.
Velké
firmy dokonce zaměstnávají hostesky - tea ladies (já byla Pyjama lady,haha), jež o
přestávkách zvaných teatime připravují a podávají čaj.
Shrnutí:
Nejvíce čajů se prý vypije v rodinném prostčedí
Ten,
kdo touží po noblesní atmosféře typických čajů o páté, může
zajít na odpolední čajový dýchánek do starobylých londýnských
hotelů, jakými jsou Savoy, Claridge’s, Ritz nebo Waldorf (Tak
určitě)
V
interiérech navozujících epochu Ludvíka XVI. či období secese
si vychutná čaj podávaný úslužnými číšníky v nádherných
porcelánových servisech.
Odpolední čaj den co den pije
stoletá královna matka, každý den ve tři hodiny odpoledne si ho
dopřává kytarista Mick Jagger ze skupiny Rolling Stones, holdují
mu lidé všeho věku a rozličných profesí, slavní i neznámí,
bohatí i chudí, zkrátka celá Británie...
Stále
ještě platí staré anglické přísloví: Cesta
do nebe vede kolem čajové konvice.